Martin Rajniš / HAMR: „Největší přednost dřeva je jeho na první pohled viditelná přírodní podstata spojená s rozmanitostí.“

0 Autor: Lily - 07/03/2022 - Zig-zag

Pod názvem Huť architektury Martin Rajniš, neboli zkráceně HAMR, tvoří český architekt Martin Rajniš se svými společníky a spolupracovníky nepřehlédnutelnou, jedinečnou architekturu ze dřeva. Způsobem, jakým uplatňují výtvarné, funkční a konstrukční danosti dřeva, překvapují u každé nové stavby, ale zároveň potvrdují princip prolínající se celou jejich tvorbou – lásku a pochopení pro fenomenální přírodní materiál. Martin Rajniš, tvůrčí
osobnost přesahující hranice českých zemí, vyznává svoje nadšení pro dřevo v rozhovoru s Ľubicou Fábri…

Kdy a proč jste se začal věnovat navrhování dřevostaveb?

V roce 2000 za mnou přišel můj kamarád a skvělej fotograf Pavel Štecha. Řekl mi, že umírá a že potřebuje, abych mu navrhl vejmínek. Chtěli se do něj se svojí ženou Alicí přestěhovat a dát svůj velkej dům dětem.

Já se zrovna v tý době vrátil z velkejch cest po světě. V Americe jsem viděl, jak tam masivně používaj lehkou trámkovou dřevěnou konstrukci – tzv. baloon frame. Tak jsem jí prostě použil s jedinou úpravou. Američani tu krásnou konstrukci zatlučou sádrokartonem a schovaj. Jáj sem jí odhalil a ukázal.

Ten dům měl obrovskej úspěch a já si uvědomil, že jsem narazil na zlatou žílu architektury.

Z Vašich realizací je evidentní osobitý tvůrčí rukopis. Z jakých principů vycházíte a kde čerpáte inspiraci?

Základní principy jsem popsal asi před 15ti lety v Manifestu přirozený architektury, v rámci příprav naší starý knihy. Teď připravujeme knihu novou a s podivem jsme zjistili, že je náš manifest pořád platnej. Za zdůraznění stojí použití viditelnejch nosnejch konstrukcí. Myslím si, že je důležitý, když oči vidí, jak v tom domě běhaj síly. I když tomu třeba úplně nerozumí, maj z toho radost a baví je to pozorovat.

Na kontě máte pestré spektrum dřevostaveb co do typologie i místa realizace. Které jsou pro Vás osobně mimořádné a proč?

Místo abych seděl a čekal na zakázku, tak jsem začal na svejch pozemcích za chalupou stavět experimentální stavby. Tehdy to byli hlavně dutý hráně na sušení dřeva. Jedna byla ve tvaru domu, druhá ve tvaru věže s revizním schodištěm. A lidi to začalo hrozně bavit.

Uskutečnění těhle experimentů bylo klíčový. Jednak přinesli spoustu dalších zakázek. A jednak inspirovali spousty lidí. Jsem nadšenej z toho, když se někdo rozhodne kráčet v našich stopách.

Co považujete za největší přednosti stavění ze dřeva z architektonického, funkčního a konstrukčního hlediska? Co za největší úskalí?

Úskalí jsou od toho, aby se řešili. Největší přednost dřeva je jeho na první pohled viditelná přírodní podstata spojená s rozmanitostí. Je jako lidská kůže. Má zajímavou strukturu, každej kousek je trochu jinej a umí krásně stárnout. Lidi tohle cítí a je jim to milý a příjemný.

Co by jste rád někdy v budoucnu ze dřeva navrhl a postavil?

Mám v hlavě stovky představ o různejch konstrukcích, který bych rád zrealizoval. A hodně z nich je ze dřeva. Důležitý je, že chci stavět baráky, co se lidem na první pohled líbí i bez těch přiblblech disneyovskejch kýčovitejch cinkrlátek. Poctivý, jasný a krásný stavby.

Možná je dobrý se zamyslet nad tím, že v 50. letech minulého století byl dřevěnej tzv. „finskej domek“ synonymem ubohosti a levnosti. A dneska má ze dřeva vlastní domy Bill Gates.

Dřevěné stavby přehazují výhybky světový architektury. Staly se princeznou soudobý architektury.

Děkujeme a těšíme se na další krásné dřevostavby!

Martin Rajniš (1944, Praha) studoval v létech 1962 – 1969 na Fakultě stavební ČVUT v Prahe, v létech 1970 – 1972 absolvoval Školu architektury AVU v Praze u prof. Františka Cubra. Prax architekta začínal po studiu v etablované kanceláři SIAL (1969 – 1979), později pracoval v několika ateliérech, byl jejich zakladatelem či partnerem (studio SHAPE, D. A. Studio, H.R.A. Hoffman Rajniš Architekti, E-MRAK). V roce 2012 založil společně s Davidem Kubíkem Huť architektury Martin Rajniš, kterou dodnes vede. Ateliér tvoří skupina lidí, intenzivně hledajících nové cesty napříč urbanismem, stavbami i designem. Jejich stavby se prolínají s přírodou, hledají v ní pravidla pro vznik prostředí přirozeného pro lidi.

Martin Rajniš se stal v roce 1993 profesorem, jako pedagog a vedoucí ateliérů architektury působil na VŠUP Praha (2001 – 2002) a na TU Liberec (2006 – 2007). Na kontě má bohatou přednáškovou a publikační činnost, s týmem pravidelně organizuje workshopy. Jeho podnětnou tvorbu i životní pouť představuje několik knižních publikacích. O vzniku některých z jeho četných realizací počínaje vyhlídkovými objekty přes stavby pro vzdělávaní a hru dětí po rodinné domy a komerční stavby byly natočené dokumentární filmy. Dřevostavby Martina Rajniše a jeho týmu získali řadu ocenění v prestižních soutěžích jako kupříkladu Global Award for Sustainable Architecture, Grand Prix architektů, Dřevěná stavba roku Nadace dřevo pro život, Stavba roku, či vícenásobné nominace na cenu Miese van der Rohe a další.

Tvorba se v životě Martina Rajniše prolíná s četnými cestami a plavbami, o kterých říká: “Plavby a cesty jsou možná důležitější než domy a knížky…“